OpenOffice.cz - web věnovaný kancelářským balíkům OpenOffice.org

Má někdo prosím vás věrohodný zdroj těchto pravidel? Jeden hovoří o tom, že malé 'a' je vyjímkou. Další hovoří o tom, že malé 'a' je vyjímkou, ale pouze ve sloupcové sazbě ...

Osobne se ale pri sazbe snazim i koncove a  prelomit na novy radek, pokud nevzniknou zavaznejsi obtize typu spatne velikosti mezer, parchantu apod.

Nicmene se jedna o soukromou libustku, pravidla spojku a na konci radku povoluji.

Myslím, že nemáte úplně pravdu. Jednoznakové předložky nemohou být nikdy na konci řádku. A malé a je výjimka právě v tom, že u něj se to připouští. Ale jen při sazbě do úzkých sloupců. Cituji z [1]:

Nezlomitelná mezera: Je to mezera, v níž nikdy nenastane řádkový zlom (konec řádku). V systému TEX se sází znakem tilda (~). Použijeme ji v případě, kdy chceme svázat dvě slova pevně k sobě. To nastává v následujících situacích:

• Jednoznaková předložka nebo spojka a následující slovo. Jedná se o předložky K, k, O, o, S, s, U, u, V, v, Z, z a spojky A, a, I, i, které se nemohou ocitnout na konci řádku. Jedinou přípustnou výjimku tvoří spojka malé a v sazbě do úzkých sloupců do 25 liter na řádku.¹⁰ Tato nezlomitelná mezera podléhá formátování, její velikost je tedy variabilní.




• Iniciála a příjmení, zkrácený titul a příjmení. Například zápis J.\,K.\,Tyl nebo ing.\,Malý zaručí, že při jakémkoliv formátování textu nebudou od sebe odtrženy jednotlivé části. Protože se jedná o případ mezery za tečkou, používá se zúžená nezlomitelná mezera.




• Číslo a jednotka ve zkratce. Je-li uvedena fyzikální nebo jiná jednotka za číselným údajem ve zkratce, nesmí být oddělena koncem řádku (například 5\,kg). Nastanou-li při spojení čísla a jednotky potíže při sazbě odstavce (vznikne-li spojením velký celek), je možné zkratku jednotky vypsat celým slovem a oddělit od číselné hodnoty. Číslo a jednotka musí tvořit optický celek, proto se používá zúžená mezera.




• Jednotlivá trojčíslí čísla. Číslo musí být vždy uvedeno celé na jednom řádku. Sázíme je proto se zúženými mezerami, tedy například 45\,000. Vznikne-li spojením velký celek obtížný pro sazbu, můžeme například tři nuly nahradit slovním zápisem tisíc. Letopočty sázíme vždy bez mezer, jiná čtyřciferná čísla zpravidla také, vyjma případu, kdy jsou uvedena ve sloupcích s vícemístnými čísly. Telefonní čísla se sázejí ve skupinách po dvou číslicích se zúženou nezlomitelnou mezerou. Má-li číslo lichý počet číslic, začíná trojčíslím, například 723 13 43 29.

¹⁰ Pro automatické vložení nezlomitelné mezery za všechny předložky a spojky slouží například program vlnka nebo program vlna dostupný v českých instalacích systému TEX.

Výše citovaná kniha je velice kvalitní a nemám nejmenší důvod se domnívat, že by neměla mít pravdu. V [1] jsou mezi použitou literaturou uvedeny i patřičné české typografické normy, takže předpokládám, že výše uvedené autor zjistil přímo z nich.

I další typografická pravidla jsou zde vysvětlena velmi stravitelnou formou, a tak bych tuto knihu doporučil nejen zájemcům o systém T_EX/L_AT_EX, ale komukoli, kdo na počítači vytváří jakékoli texty. Většina uživatelů nemá o typografii ani potuchy a bohužel to podle toho také vypadá.

[1] RYBIČKA, Jiří. L_AT_EX pro začátečníky. 3. vyd. Brno: Konvoj, 2003. 2.6 Základní pravidla hladké sazby, s. 35–36.

Mnohokrát děkuji za novou verzi této moc šikovné utilitky.

Jedna připomínka – vlnka si nepamatuje, co jsem měl naposled vybráno k náhradě. Pokud je možné zařídit, aby si to pamatovala, tak by to bylo moc dobré.

A pokud to udělat nejde, tak bych navrhoval alespoň změnu výchozího nastavení – nahrazovat vše kromě mezer u dvouhláskových předložek (tak by to myslím mělo odpovídat českým pravidlům sazby).

A možná by nemuselo být na škodu přidat i možnost zpětného chodu (v místech, kde by vlnka nahrazovala mezery za tvrdé mezery by v tomto režimu tvrdé mezery naopak nahrazovala normálními mezerami). Mohlo by se to hodit např. k odstranění tvrdých mezer jen v určité skupině výskytů (např. by člověk zjistil, že ve skupinách čísel mu trvdé mezery momentálně nevyhovují, a takto by je mohl snadno odstranit).

A nebylo by jednodušší před spuštěním Vlnky dokument jednoduše uložit a v případě nevyhovujícího výsledku ho znovu načíst? Podle mého by to bylo jednodušší, než řešní přes Sledování změn.

Když jsem si teď hledal HTML kód tvrdé mezery a pomlčky, abych mohl uvést do patřičného stavu své příspěvky zde (;-)), tak mě jedna nalezená stránka inspirovala na dalšího kandidáta pravidla pro vkládání nezlomitelné mezery pomocí Vlnky.

Konkrétně na stránce Pavla Satrapa v sekcích Nevhodné řádkové zlomy a Pomlčka versus spojovník jsou vysvětlována česká typografická pravidla v souvislosti s tvorbou správných webových stránek. Co je podstatné, při použití pomlčky (–) ve funkci oddělovače částí vět může spojovník zůstat na konci řádku, ale ne na jeho začátku. (Je to ostatně uvedeno i na výše odkazovaném Typo.cz.) Bylo by tedy vhodné umožnit ve Vlnce vkládat nezlomitelnou mezeru i místo mezery před spojovníkem.

Nejrozumnější asi opravdu bude přidat do Vlnky přepínač, který umožní její použití v obou režimech. Názory, jak by se měli jednozankové předložky sázet, se totiž opravdu rozcházejí.

Myslím, že autorovi šlo spíš o to, jak programově zařítit to přejmenování panelu nástrojů. ;-)

Ne, takto Vlnka nepracuje. Skutečně nahrazuje pouze mezery za nezlomitelné mezery. Nebude nic doplňovat tam, kde mezera není.

Nicméně výše uvedené je proti typografickým pravidlům. Předpokládám, že to víte a máte k tomu nějaký důvod.

Psát např. 12km je špatně. S procenty je to složitější. Zápis 12 % by se četl jako dvanáct procent, kdeždo 12% znamená dvanáctiprocentní.

To bude tím, že je až ve verzi 2.0. A tohle makro je také určeno pro OpenOffice.org 2.0, takže do verze 1.1.4 ho nemá cenu ani zkoušet instalovat.

Doporučuji zkusit starší verzi Vlnky nebo (pokud se nejedná o produkční systém) zkusit OpenOffice.org 2.0. Je to ale pořád betaverze, tak pozor!