V dnešním třetím a zároveň posledním článku věnovanému funkcím data a času se podíváme na funkce weeks, weeksinyear,
year, yearfrac, years a workday. Kromě zápisu se zaměříme na jejich použití a ukážeme si, na co si dát pozor. Bližší
pozornost přitom bude věnována funkcím weeks a workday.
WEEKS
Výbornou funkcí je WEEKS, která počítá počet týdnů v určeném intervalu, rozmezí dvou dat. Zapisuje se ve tvaru
=WEEKS(počáteční datum; koncové datum; typ). Opět tedy musíme řešit typ a to, zda jej zapíšeme jako 1
nebo jako 0. Calc totiž v obou případech používá trochu jiný postup výpočtu, v případě 0 zjistí počet dnů v daném
intervalu a vydělí je sedmi. Jedná se tedy o dobře použitelnou možnost. Naopak typ 1 počítá od pondělí do soboty.
Zaměřte proto svou pozornost na praktický příklad. Do buňky D125 jsme zadali =WEEKS(A125;B125; 0) a do
buňky D126 =WEEKS(A126;B126; 1). Samozřejmě buňky již byly připraveny před příkladem, můžete si je
například opsat podle snímku WEEKS. Na příkladě je poznat, že počet týdnů je v obou případech jiný, ačkoliv počáteční
i koncová data jsou shodná. Jedná se právě o rozdíl v zadaném Typu. Pokud však uděláme to stejné, jen změníme
počáteční datum na 2.5.2011, tak již bude pro oba typy počet týdnů totožný. Rozdíl je totiž dán tím, zda použijete
datum, které odpovídá jako například v tomto případě neděli.
WEEKS
WEEKSINYEAR a YEAR
Funkce WEEKSINYEAR je naopak mnohem jednodušší. Zapisuje se ve tvaru =WEEKSINYEAR(rok) a vrací počet
týdnů v daném roce. Pozor: je nutné zadávat nikoliv jen rok, ale celé datum. Je sice úplně jedno jaký měsíc a jaký
den, ale musí tam být. Pokud totiž zadáte jen například 2009, pak vám Calc chybně vrátí počet 52 týdnů. Nicméně právě
v roce 2009 bylo 53 týdnů a oněch správných 52 dnů přísluší až roku 2010. Počet týdnů v roce 2011 Calc správně
spočítá na 52.
WEEKSINYEAR
Dále tu máme funkci YEAR, která se zapisuje a funguje úplně stejně jako například MONTH. Jen s tím rozdílem, že z data vrátí - nebo chcete-li vyseparuje - rok a nikoliv měsíc.
YEARFRAC
Vrací číslo charakterizující počet měsíců na desetinné místo ze zadaného intervalu. Zapisuje se ve tvaru
=YEARFRAC(Počáteční datum; koncové datum; základ). U základu můžete zvolit hned z několika možností,
které přísluší mnoha formátům roku, dle kterých se hodnota počítá. Nejlepší bude si rozdílnost vysvětlit na
praktickém příkladě. Vytvořte si tedy dle snímku YEARFRAC – příklad počáteční datum, koncové datum a připravte si
také základ (0 až 4 včetně). Následně ve vedlejším sloupci, v příkladu se jedná o N zapište funkce.
Tip: Musíte si dát pozor na adresování, proto používejte absolutní adresování tak, že k adrese buňky ve vzorci přidejte $ klávesovou zkratkou F4.
A nyní vidíte jednotlivé malé rozdíly, které jsou způsobeny právě rozdílným základem. Základ přitom není žádná hodnota, ale vlastně parametr, podle kterého Calc rozezná, jak má danou funkci počítat.
|
Základ |
Výpočty |
|
0 nebo nezadáno |
Metoda US (NASD), 12 měsíců po 30 dnech |
|
1 |
Přesný počet dní v měsíci, přesný počet dní v roce. |
|
2 |
Přesný počet dní v měsíci, rok má 360 dní. |
|
3 |
Přesný počet dní v měsíci, rok má 365 dní. |
|
4 |
Evropská metoda, 12 měsíců po 30 dnech |
YEARFRAC
YEARFRAC – příklad
YEARS
Funkce počítající počet let v rozmezí dvou dat a vybraným typem. Zapisuje se ve tvaru =YEARS(počáteční datum;
koncové datum; typ). V tomto případě jsem se nikdy osobně nesetkal s nutností řešit samotný typ, a tak
doporučuji prostě zadávat 0. YEARS vrátí počet let, ale jako celá čísla.
YEARS
WORKDAY
Nakonec úplně poslední funkcí spojenou s kategorií datum a čas, o které ještě nebyla řeč, je WORKDAY. Slouží k
vyloučení víkendů, které tak uživatel nemusí manuálně hledat. Hodí se to především při vytváření data splatnosti na
fakturách nebo při výpočtech odpracovaných dnů. V obou těchto případech se právě vyloučení dne, který není pracovní,
hodí asi nejvíce. Stejně tak lze doplnit i svátky, ale na to je třeba zvlášť vytvořený seznam. Funkci zapíšeme
následně: =WORKDAY (Počáteční datum; Dny; Svátky). Přitom počáteční datum je to, ze kterého vycházíme;
dny – počet pracovních dní, zapisujeme kladná anebo záporná čísla. Kladná hodnota znamená výsledek po počátečním
datu, záporná hodnota znamená výsledek před počátečním datem.
Na základním příkladě s výchozím datem 20.5.2011 je jasně vidět, že po přičtení jednoho dne nám vrátí Calc 23.5.2011. Pokud odečteme -1 tak naopak 19.5. Datum 20. května 2011 je totiž pátek a my chceme nastavit například datum splatnosti po tomto dnu, ale to je sobota a neděle. Calc to ví, a proto nám vrátí nebo chcete-li nabídne nejbližší datum pracovního dne - a to je 23. květen. Naopak, pokud chceme mít datum splatnosti o den dříve, Calc vrátí 19. květen, protože před pátkem je čtvrtek a to je pracovní den.
WORKDAY
A to je pro třídílný miniseriál k časovým a datovým funkcím v aplikaci Calc už úplně všechno. Pokud vás cokoliv zajímá, zeptejte se v diskuzi.
