Jak se vlastně obrazová mapa tvoří?
Základem je samozřejmě obrázek, který by měl již na první pohled (například umístěním na stránce) navozovat dojem, že je obrazovou mapou; obyčejně se totiž takový obrázek nijak neliší od ostatních (pokud například hranice mezi jednotlivými poli tvořícími mapu není barevně zvýrazněna apod.). Mělo by být zkrátka z obrázku zřejmé, že je obrazovou mapou, a měly by být tušitelné aktivní oblasti (hotspoty).
Ukažme si tvorbu obrazové mapy na ne zrovna typickém příkladě. Jakýmkoliv způsobem vložte do stránky (ve Writeru , stejně jako v Calcu, Drawu, Impressu) nějaký obrázek, například tento:
Příklad obrázku pro vytvoření obrazové mapy
Chcete-li v obrázku vytvořit obrazovou mapu, je zapotřebí aktivovat tomu příslušné okno: Editor obrázkových map. Spustíte ho buď z kontextového menu, anebo z nabídkyÚpravy | Obrazová mapa.
Otevřené okno Editoru obrázkových map s vloženým obrázkem
Otevřené okno obsahuje řádek s tlačítky, několik rozbalovacích polí, jedno textové pole a především obrázek, který má sloužit jako podklad pro vytvoření mapy. V pravém rohu okna vidíte rozměr obrázku a aktuální pozici kurzoru.
Skupina tlačítek pro tvorbu aktivních oblastí
Projděme si nyní jednotlivé skupiny tlačítek. Ukážeme si přitom, jak se obrazová mapa tvoří.
První skupina tlačítek z levé strany, je jasná: Použít, Otevřít a Uložit. Druhá skupina tlačítek slouží k vykreslování hranic aktivních oblastí. První tlačítko je jasné – jím vybíráte jednotlivé (již vytvořené) oblasti. Obdélník a elipsa se také vytvářejí obvyklým způsobem. S nástrojem Mnohoúhelník se pracuje tak, že klepáním v obrázku vytváříte hranici aktivní oblasti, na konci poklepáním mnohoúhelník uzavřete a lze již ho použít jako aktivní oblast. S nástrojem Volný mnohoúhelník tvoříte oblast definovanou klepnutím a tažením myší. Jakýmikoliv způsoby proto vytvořte několik následujících oblastí:
Nadefinujte v editoru oblasti, kterým přiřadíte odkazy
Místní podnabídka editoru; bohužel s chybami
Všimněte si, že některé se překrývají. Pokud byste začali tvořit ty menší a až pak si vzpomněli, že potřebujte vytvořit větší, není problém. Stačí správně definovat velkou oblast, tu označit výběrovým nástrojem a pak z kontextové nabídky vybrat Uspořádat | Odsunout do pozadí. Jenže ouha: Kontextové menu je buď špatně přeloženo, anebo je chybné už v originálu. V nabídce Uspořádat se objeví podnabídka, kterou můžete vidět na obrázku vpravo.
Kontextová položka má následující funkce:
- Přenést blíž – úplně nahoru
- Odsunout dál – o jeden blíže
- Přenést do pozadí – o jeden do pozadí
- Odsunout do pozadí – úplně dozadu
Pokud byste chtěli nějak upravovat aktivní oblasti na úrovni uzlů, je to možné – stačí zmáčknout tlačítko Upravit body ve třetí skupině tlačítek, ale museli byste mít nejprve vybrány tvary kreslené mnohoúhelníkem nebo volným mnohoúhelníkem . Tak zpřístupníte další tlačítka této skupiny, a sice Přesunout body, Vložit body a Odstranit body. Jejich význam je jasný z popisu, pouze posledně zmiňované si zaslouží připomenutí, že bod odeberete tak, že jej vyberete výběrovým nástrojem a zmáčknete toto tlačítko. Oblast můžete přesouvat i celou, nejen po bodech, stačí ji uchopit výběrovým nástrojem a táhnout.
Skupina tlačítek pro úpravu uzlů oblastí
Oblasti, které jste vytvořili, jsou poloprůhledné, takže aktivní. Můžete chtít je (byť jen dočasně) „zneaktivnit“, k čemuž slouží příslušné tlačítko Aktivní. Je z poslední, páté skupiny, v níž jsou ještě dvě další tlačítka. Tlačítkem Makro…, jak je asi zřejmé, vybrané oblasti přiřazujete makro. Tlačítko Vlastnosti… je v podstatě spíše pro doplnění. S jeho pomocí můžete označené oblasti přiřazovat adresu, na kterou se po kliknutí přeskočí; text (tooltip), který se ukáže, pokud nad oblastí přejedete kurzorem; dále název oblasti a případně můžete dopsat její popis. Poměrně důležité je určení cílového rámce – tedy zda se odkaz otevře ve stejném rámci či jiném atd. Toto řeší rozbalovací nabídka Rámec. Co jednotlivé položky znamenají, se můžete dočíst v nápovědě k OpenOffice.org.
Je třeba dodat, že adresu odkazu, název tooltipu a cílový rámec lze zadávat přímo v okně editoru.
Jednotlivým oblastem přiřaďte adresy uvedené na následujícím obrázku (spolu s tooltipy, které se ukáží při najetí kurzorem myši nad oblast v dokumentu):
Odkazy na jednotlivé oblasti spolu s texty tooltipů
Jak obrazovou mapu uložit?
Jakmile stisknete tlačítko Použít v první skupině tlačítek, budou změny zaznamenány i v původním obrázku. Odkazy tak zůstávají již nyní aktivní. Můžete však chtít uložit jen samotnou obrazovou mapu, ne dokument k ní náležející. Když však zmáčknete tlačítko Uložit…, zobrazí se okno, jaké se obvykle ukazuje při ukládání.
První skupina tlačítek editoru
První skupina tlačítek editoru: Uložení nadefinovaných hodnot mapy, otevření jiné mapy a uložení aktuální mimo dokument do zvláštního souboru.
Problémem je ale formát výstupu. Na výběr máte tři volby, které tvoří dvě skupiny:
-
Formáty MAP-CERN a MAP-NCSA… při této volbě jsou obrazové mapy zpracovány serverem, takže je třeba mapu do serveru poslat (pokud má uživatel patřičné oprávnění). Tento způsob se již používá zřídka.
-
Formát SIP umožňuje vytvořit obrázkovou mapu přímo ve vrstvě pod obrázkem, takže není nutné, aby se data odesílala na server – a to jak při ukládání mapy, tak při následném použití. Mapa je součástí dokumentu, což oceníte hlavně tehdy, pokud je výsledný dokument webovou stránkou.
PS: Pokud byste se pokusili najít na obloze uvedenou mlhovinu, neuspěli byste. Nejde ani o fotografii reálného objektu. Obrázek byl vytvořen autorem.
Článek byl vytvořen v OpenOffice.org 3.3.