Bernská konference
Dějištěm LibreOffice Conference se tentokrát stalo švýcarské hlavní město Bern, které ji podpořilo i finančně. Zázemí pro konání konference poskytla tamní univerzita (jejíž Institut für Wirtschaftsinformatik byl jedním ze spolupořadatelů; druhým byla Swiss Open Systems User Group), a to v zásadě ve dvou lokalitách od sebe nepříliš vzdálených.
Oficiální banner konference (© The Document Foundation, CC-BY-SA/LGPL/MPL)
O místě konání se rozhodovalo v únoru, zájemci o pořadatelství konference se mohli hlásit do 29. prosince loňského roku na základě říjnové výzvy. Švýcarští pořadatelé viděli tuto konferenci kromě jiného jako dobrý impulz pro nastartování migrace na otevřený software a otevřené formáty ve veřejné správě.
Bernský kanton letos v lednu téměř jednomyslně schválil zákon, podle něhož musí mít softwarová řešení vytvářená pro veřejnou správu otevřené zdrojové kódy (kromě náležitě zdůvodněných případů) a orgány veřejné správy musí aktivně řešit administrativní a právní překážky bránící otevírání zdrojových kódů.
Program v kostce
Konference se konala od 3. do 5. září. Hlavní program konference probíhal ve čtyřech sálech:
- Keynotes Room: Tento sál byl vyhrazen pro keynotes ve středu dopoledne (první den konference) a pak pro zakončení v pátek večer. Promluvili zde například Thorsten Behrens, Florian Effenberger nebo Michael Meeks.
- Development Room: Zde se konala široká škála vývojářsky zaměřených přednášek, a to prakticky po celé tři dny (kromě úvodního dopoledne).
- Community Room: Komunitní sál nebyl zdaleka tak „vytížený“ (z hlediska počtu přednášek) jako ten vývojářský. Přednášky byly věnovány dokumentaci LibreOffice, infrastruktuře projektu, zajištění kvality a oblasti „osvobozování dokumentů“.
- Marketing & Migration Room: Také tady bylo přednášek méně, byly zaměřeny na oblast marketingu a migrací. Doslova lví podíl na přednáškách zaujal Italo Vignoli, který se věnuje propagaci a podpoře LibreOffice.
Fotogalerie Miklose Vajny (konference včetně doprovodného programu i město Bern)
Doprovodné akce
Hlavní přednáškový program doprovázely čtyři další akce. Hack Night čili „noc hackování“ bylo středeční setkání, kde si účastníci tvořili náplň sami. Pro svoji činnost měli k dispozici prostor, elektřinu, internetové připojení a také dostatek občerstvení.
Další akcí byl společenský večer ve čtvrtek. Konal se ve studentském klubu (přesněji převážně před ním – bylo hezké počasí) nedaleko hlavního dějiště konference a kdo se chtěl pobavit a popít pivo či jiné nápoje nebo něco sníst, měl možnost.
Ve stejnou dobu probíhala ve vedlejší budově Key Signing Party (KSP), tedy akce, při které si účastníci vzájemně poskytují veřejné klíče, podepisují si je (za účelem budování sítě důvěry) atd. V tomto případě to bylo zorganizováno tak, že byl pro účastníky připraven server, na který předem své klíče odeslali. Každý účastník KSP pak dvěma způsoby prokazoval svoji totožnost dalším účastníkům.
A konečně poslední z doprovodných akcí byl speciální proud přednášek zaměřený na open source především ve veřejné správě. Tuto část, která se konala ve středu 3. září, pořádaly Schweizerische Informatikkonferenz a jedna ze skupin Open Source Business Alliance. Většina přednášek byla v němčině a věnovaly se většinou zkušenostem z konkrétních nasazení FOSS, například ve školách kantonu Ženeva, v rakouské a švýcarské justici nebo v německé pojišťovně LVM. Z přednášek jsou k dispozici videozáznamy.
Některé přednášky
Podívejme se blíže na některé zajímavé přednášky, které se na konferenci objevily.
Jan Holešovský: Jak si vytvořit vlastní widget
Jan Holešovský vystoupil na konferenci se dvěma vývojářskými přednáškami (plus ještě s lightning talkem o vylepšení kódu filtru v programu Writer) – jedna se týkala vykreslovací infrastruktury DrawingLayer, druhá tvorby vlastního widgetu. Právě o té druhé bude teď řeč.
Přednáška o tvorbě vlastního widgetu (Jan Holešovský)
Občas může mít někdo potřebu si vytvořit v LibreOffice vlastní widget, tedy zobrazovací či ovládací prvek. V první řadě by se tomu měl raději vyhnout a použít něco, co už je hotové. Pokud se tomu vyhnout nejde, lze buď vzít existující widget a odvodit si od něj ten svůj, anebo začít načisto a widget k vykreslování využít VCL nebo DrawingLayer.
První případ se hodí, pokud se má widget od nějakého existujícího lišit jen mírně – například se jinak zobrazovat nebo jinak reagovat na kliknutí. Pro widgety, které se příliš nepodobají nějakému existujícímu, je vhodnější druhá cesta. Pak se musí řešit jak vykreslování (včetně věcí souvisejících s rozměry a layoutem), tak i reakce na vstupy z klávesnice a myši. Ve všech případech jde v podstatě o implementaci (či předefinování) příslušných virtuálních metod třídy, od níž se odvozuje.
Matúš Kukan, Michael Meeks: Akcelerované vláknové parsování XML
Načítání velkých XML souborů trvá dlouho, přitom ale zůstávají v procesoru nevyužitá jádra (je zatíženo jen jedno). Rozdělení parsovacího procesu do více vláken spouštěných na více jádrech může načítání výrazně urychlit. Přednáška se věnovala tomu, jak to udělat, co takové řešení vůbec obnáší a jaké jsou reálné výsledky implementace v LibreOffice 4.2.
Akcelerované vláknové parsování XML (M. Kukan, M. Meeks)
Nejsou to ovšem jen jádra klasického procesoru, kam lze zátěž přesouvat. Jsou k dispozici také jádra grafického procesoru. Kód lze dále optimalizovat, například aby se co nejméně alokovala a uvolňovala paměť. Výsledky jednoznačně ukazují, že takové řešení má smysl. Sice není takový rozdíl, zda se soubor otevírá jednu sekundu místo sedmi, ovšem otevírání velmi rozsáhlého souboru čtrnáct sekund místo dřívějších téměř osmdesáti sekund (v LO 4.1.3) je rozdíl velmi podstatný.
Andrzej Hunt: Dlaždicové vykreslování
V poslední době často zmiňovaný „restart“ vývoje LibreOffice pro Android by nebyl možný bez dlaždicového vykreslování. Jak funguje a k čemu se hodí, popisoval ve své přednášce Andrzej Hunt. Technologie vychází z toho, co se objevilo ve webovém prohlížeči Firefox pro Android (dříve známém jako Fenec).
Dlaždicové vykreslování (Andrzej Hunt)
Dlaždicové vykreslování umožňuje šetřit prostředky a tedy dosáhnout vyšší rychlosti v prostředích, jako jsou mobilní zařízení. V LibreOffice se implementace liší podle jednotlivých programů – zatímco například v Impressu je poměrně jednoduchá (i když složitější na pochopení), v Calcu to byl trochu oříšek a v době konference to ještě nefungovalo. Ovšem jak jsme se před pár dny dozvěděli, už ani tabulky a grafy nejsou problém.
Shrnutí
V první řadě je vidět (z velké škály přednáškových témat a z porovnání s tím, co se řešilo na loňském ročníku konference), že LibreOffice opravdu „žije“ – jak ve smyslu dynamického vývoje, tak i nasazování v praxi, lokalizace, komunitní podpory atd. Je to jednoznačně projekt, kterému lze věštit dobrou budoucnost, přestože bude samozřejmě hodně záležet i na uživatelích (jak budou rychle přibývající novinky přijímat).
Co se týká vlastní konference, účastníci byli vesměs spokojeni jak s jejím obsahem (výběrem témat a jejich prezentací), tak s organizací. Volba švýcarského Bernu (a samozřejmě pořádajících organizací) jako místa konání se ukázala jako velmi dobrá. Vysoká úroveň byla ostatně nastavena již v minulých letech a letos byla laťka posunuta ještě výše.