Nedávno jsme vás informovali, že česká Poslanecká sněmovna používá formát OpenDocument. Nyní k tomu přinášíme
podrobnější informace přímo ze sněmovny.
Open Document Format zaveden v tichosti
Zjištění, že se ODF v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (PS PČR) používá, bylo víceméně dílem náhody. Na rozdíl od mnoha jiných takových případů ze zahraničí jsme si nikde nepřečetli zprávu informující o změně používaného formátu, ani tato informace nezazněla na žádné konferenci.
Dokumenty v tomto formátu se objevily u sněmovních tisků (každý návrh zákona, mezinárodní smlouva a jiná věc k hlasování v PS PČR má formu sněmovního tisku, který poslanci dostanou a o kterém se pak jedná jak na plénu, tak ve výborech; dokumenty sněmovních tisků vznikají jak přímo ve sněmovně, tak přicházejí od jiných subjektů, nejčastěji z Úřadu vlády ČR), a to u těch, které vznikají přímo v PS PČR, tedy zejména ve výborech.
Zjišťujeme bližší informace
Vzhledem k tomu, o jak pozoruhodnou záležitost se jedná, bylo na místě zjistit k tomu podrobnější informace. Do PS PČR proto putoval dotaz složený z následujících otázek:
- Kdy bylo používání formátu OpenDocument zavedeno?
- Používá se formát i pro vnitřní účely PS PČR nebo jen pro web?
- Co bylo důvodem k zavedení formátu?
- Bylo zavedení formátu hladké, nebo se objevily nějaké překážky/komplikace?
- Jaký software se pro práci s dokumenty v tomto formátu na půdě PS PČR používá?
- Uvažuje se, že by se do formátu OpenDocument převáděly i dokumenty získané odjinud (například z Úřadu vlády)?
Na otázky souhrnně odpověděl pan Ing. Pavel Smolek, ředitel odboru informatiky Kanceláře Poslanecké sněmovny, kterému tímto velice děkujeme.
Editovatelný formát některých sněmovních dokumentů zveřejňovaných na webových stránkách Sněmovny vychází z pracovního formátu užívaného uvnitř Kanceláře Poslanecké sněmovny (KPS). Podpora formát ODT a doporučení jej používat souvisí s užíváním kancelářských aplikací LibreOffice (LO) na nově instalovaných počítačích v úřadu Kanceláře PS. Obměna této techniky byla postupná a započala v lednu 2014.
V minulém volebním období, kdy se připravoval nákup nového hardware pro použití v Kanceláři Poslanecké sněmovny i pro jednotlivé poslance, bylo nutné rozhodnout i o novém kancelářském balíku. Dosud byl v KPS používán OS Win XP a MS Office 97 (MSO97) a na poslaneckých noteboocích (s OS Win 7) MS Office 2003. Sněmovní komise, která se tím zabývala, se přiklonila k využití volně šiřitelného software OpenOffice nebo LibreOffice. Snahou bylo především ušetřit finanční prostředky, nicméně zohledněny byly i nároky na uživatele související s přechodem na nový operační systém (Win 8) a současně i kancelářský balík (v případě MSO by se jednalo o MS Office 2010). Podobnost uživatelského prostředí LO a MSO97 znamenala pro uživatele přijatelnější variantu. Zohledněno bylo i doporučení MV ČR použití OpenDokument formátu ke komunikaci státní správy s občany.
Kancelářské aplikace LO byly součástí naší standardní instalace na všech stanicích již cca od roku 2010 jako doplňkový software. Aktuálně je na stanicích instalována dodavatelsky upravená verze LibreOffice 4.2.4.2. Úpravy vychází ze zvyklostí psaní sněmovních dokumentů i snahy přiblížit vizuální podobu i funkční chování MSO97. Některá pracoviště v řádu jednotek jsou vybavena i poslední verzí MSO z důvodu řešení níže uvedených skutečností.
Postupný převod jednotlivých organizačních celků umožnil individuální přístup, řešení konkrétních potřeb či potíží. Nebyl tedy spojen s žádným hromadným školením uživatelů. S odlišnostmi, kterých je v LO celá řada, se každý vypořádával či stále vypořádává jinak. Toto souvisí s návyky uživatelů a jejich očekáváním, respektive očekávaným chováním aplikace.
Potvrdil se obecně platný fakt problematické konverze dokumentu a zachování vizuální podoby dokumentu v editovatelném formátu při jeho otevření v jakémkoli jiném prostředí, než ve kterém byl vytvořen. Ovšem v případě LO a MSO jsou rozdíly často zásadní. Setkali jsme se s chybějícími obrázky, chybějícím nebo skrytým textem apod. Uživatelé hlásí problémy se složitými několikastránkovými texty s osnovou, s vkládanými obrázky, s vkládanými tabulkami apod. Komplikace způsobuje vkládání kopírovaných textů, jehož vlastnosti mohou narušit integritu dokumentu, což částečně řeší vkládání „prostého“ textu.
Jednoznačným problémem je spolupráce s vnějším okolím mimo KPS. Ukazuje se, že zdaleka ne všechny ústřední instituce přistoupily k naplnění již zmíněného doporučení MV ČR stejně jako Poslanecká sněmovna.
V prosinci 2011 vstoupila v účinnost novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která stanovila, že v rámci Poslanecké sněmovny bude mít u sněmovních tisků (dokumentů, nad kterými PS jedná, jako např. návrhy zákonů a k nim související následné dokumenty) přednost elektronická verze před listinnou. Dokumenty vstupující do legislativního procesu jsou od předkladatelů vyžadovány ve formátu PDF/A. Jako editovatelný formát, je-li požadován, byl stanoven formát DOC, což platí dosud. Protože konverze dokumentů znamenají riziko poškození formátování a automatického číslování, které je naprosto kritické při tvorbě zákonů, PS trvala na tom, že za správnost dokumentu odpovídá předkladatel a v PS se nebude žádná konverze na jiný formát provádět (resp. automatizovaný převod na PDF/A nabízíme, ale předkladatel musí potvrdit, že výsledný dokument v PDF/A odpovídá předloze). Protože toto ustanovení mělo oporu v zákoně a následně i v usnesení Organizačního výboru PS, byly předkládané dokumenty v jiných než povolených formátech odmítány. Tato oblast je tedy vyřešena. Neuspokojivá situace je ve spolupráci s vnějším okolím a shodě na pracovním formátu. Obecně lze konstatovat, že povědomí o formátu ODT jako textovém open dokumentu je velmi nízké, a to nejen ve státní správě. Některé instituce dokumenty v tomto formátu vůbec nepodporují a odmítají s nimi pracovat.
Dalším úskalím je podpora OpenDokument formátů v mobilních zařízeních (iOS, Android, BlackBerry), tedy nutnost doinstatalace viewerů. Ani to nepřispívá ke spokojenosti našich uživatelů.
Všechny tyto potíže ztěžující práci vedou k mnohdy oprávněné nespokojenosti uživatelů, která nás nutí přehodnotit současný stav prostředí pouze s LO. Potřeba jednotnosti editorů pro poslance a KPS je nesporná. Ačkoliv úsilí komunity kolem OpenOffice je velké, má i své limity. Oproti tomu komerční produkty mají dostatek zdrojů k rozvoji, opravám a úpravám a na jejich produktech je to znát. Velmi pravděpodobně dojde k rozhodnutí o pořízení licencí MSO a vytvoření jednotného prostředí s MSO v souladu se zavedenou praxí státní správy ČR. Je tedy i otázkou, jaký bude osud formátu ODT na sněmovních stránkách. Pravděpodobně by byla jiná situace, kdyby celá státní správa ČR plně podporovala tento formát.
Shrnutí
PS PČR se na rozdíl od řady jiných orgánů centrální státní správy (dá se zřejmě říci většiny) pustila do realizace doporučení MV ČR (a také Evropské komise, která OpenDocument rovněž doporučuje, pozn. autora). Kromě jiného právě fakt, že to bylo víceméně osamocené úsilí, vedl k různým komplikacím. Výsledkem dosavadních zkušeností s formátem OpenDocument a s balíkem LibreOffice tak zřejmě bude návrat k Microsoft Office a osud formátu ODF v PS PČR je tedy nejistý.
