S programem OpenOffice.org jsem se prvně setkal v červnu 2004, a to ve verzi 1.1.3, která tehdy prakticky nebyla
použitelná. Několik měsíců jsem měl tento program „na ozdobu“, než jsem přišel na verzi 2.0. Od počátku jsem využíval
především Writer, nejméně pak Base (databáze moc netvořím) a Impress, který se ukázal být pro mě nepoužitelný.
Bojoval jsem s drobnými problémy, které v tomto programu byly; až na Impress byly v naprosté většině odstraněny a nyní nemám žádný problém. Stále platí, že nejčastějším modulem u mě používaným je Writer, ovšem nyní ve spolupráci s Mathem. Uvedu několik typických příkladů, kdy této symbiózy využívám.
RNDr. Vojtěch Ullmann, Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu
Na http://astronuklfyzika.cz/GravitCerneDiry.htm se nachází elektronická verze knihy Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu od doktora Vojtěcha Ullmanna. Tato verze vznikla za poněkud obskurních okolností. V. Ullmann oskenoval tištěnou verzi této knihy vč. obrázků a vzorců. Výsledek prohnal čtecím programem typu OCR. Leckteré vzorce, zvláště ty složitější, však byly i v knize napsány strojem, takže ty ponechal v pův. podobě. Některé přepsal na počítači, především ty jednořádkové. Výsledek není zrovna uspokojující. Bylo načase s tím něco provést.
Naskenované
vzorce
Kontaktoval jsem pana Ullmanna a nabídl mu, že tyto vzorce přepíšu a že vůbec udělám typografickou kontrolu díla a verzi v PDF. Pan Ullmann samozřejmě souhlasil, a tak vyvstal problém, jak celou věc vyřídit.
Mám k dispozici dva programy, které jsou s to tvořit vzorce. Jedním z nich je Editor rovnic od Microsoftu. V době, kdy jsem se s panem Ullmannem domlouval, jsem tento program měl docela v oblibě.
Editor rovnic
Tento program je poměrně šikovný, protože umožňuje psaní v různých režimech, má rozsáhlou knihovnu znaků atd. Jenže má také několik nevýhod:
- Naprostá nemožnost vzorec uložit jinak než zkopírováním např. do Wordu a uložení takového dokumentu jako *.doc. Editor rovnic nemá svůj formát; v případě, že uděláme při psaní chybu, je nevratná (při exportu do HTML se vzorec „přemění" na bitmapový obrázek a ztratí vlastnosti editovatelného vzorce); FrontPage ale také svůj formát nemá, takže ukládání vzorců do externího *.doc souboru je velmi nepřehledné.
- Práce je založena na technice „vyber knihovnu, vyber znak"; taková práce má smysl u jednoduchých rovnic v počtu jednotek, nikoliv u desítek velmi komplikovaných rovnic s mnoha zlomky.
O těchto problémech vím léta, ale přidaly se další. Ve FrontPage té verze, kterou mám (2001), není možno vkládat vzorce voláním z programu. To není problém, stačí vzorce z Editoru zkopírovat a vložit. Jenže se ukázala daleko záhadnější a těžko odstranitelná chyba: vzhled vzorců ve Firefoxu byl otřesný. To ukazují následující dva obrázky.
Vzorce vygenerované ve FrontPage a zobrazené v
MSIE7
... a tytéž vzorce zobrazené ve Firefoxu 3.
Rozdíl je hned naprosto zřejmý. Ve Firefoxu prostě všechny vzorce vypadají otřesně. Nevím, kdo je na vině, zda FrontPage či Firefox, každopádně to tak je a já nemohu omezovat uživatele Firefoxu.
Pravda je, že jsem po příčině ani moc nepátral. Začal jsem se totiž blíže seznamovat s modulem Math, který nabízí totéž, co Editor rovnic a ještě mnohem víc. Kromě daleko rychlejší práce též možnost obarvovat vzorce (i když té tady nevyužiji) a další. Pořídil jsem si plugin TypoJTB pro typografické úpravy v textu, které posouvají OpenOffice.org o dvě třídy výš. I výsledky v obou prohlížečích vypadaly slibně. Volba byla jasná, rozhodl jsem se použít Writer v kombinaci s Mathem.
Modul Math pravděpodobně všichni uživatelé OpenOffice.org znají. Je to modul na tvorbu a úpravu matematických výrazů, ale nejen jich.
OpenOffice.org Math
Jak je vidět, hlavním rozdílem Mathu oproti Editoru rovnic je, že okno programu je rozděleno na dvě části. Do dolní se zapisuje kód vzorce, jenž se zobrazuje v horní části. Znamená to, že vzorec se tu přednostně generuje zápisem, nikoliv výběrem daného znaku nebo funkce. To má za následek daleko rychlejší práci. I když i zde je samozřejmě panel, z něhož lze znaky či funkce vybírat (funkcí se rozumí např. zvětšování velikosti písmen, změna typu písma apod.), ale já osobně jej užívám jen v nouzi, když neznám syntaxi pro daný znak.
Math disponuje ještě jednou, neméně zajímavou vlastností v podobě panelu Symboly, který obsahuje další knihovny používaných znaků. V první řadě jde o znaky řecké abecedy (oproti Editoru rovnic tu jsou i alternativní znaky) a dále knihovna s dalšími znaky, kterou lze doplňovat (v závislosti na použitém fontu). To je další plus oproti Editoru rovnic. Znaky uvedené v panelu Symboly lze libovolně přejmenovávat, tedy přiřazovat jim svou vlastní syntaxi. Při zápisu daného znaku pak stačí před kód znaku připsat znak „%".
Symboly
To ale ještě není vše. Vzorce mohou pokročilejší uživatelé psát přímo v okně Writeru, není třeba se přepínat do Mathu. Lze to s pomocí pluginu Dmaths. Jedna z jeho funkcí vytváří z označeného textového řetězce vzorec. Dmaths toho však umožňuje daleko více, jak lze odhadnout i ze vzhledu jeho lišty.
Tlačítková lišta pluginu Dmaths
Tlačítková lišta pluginu TypoJTB
Dalším velikým plusem je možnost užití Navigátoru, což je při takto rozsáhlých dokumentech nezbytné. Posledním velkým příspěvkem OpenOffice.org je možnost provádět globální typografické úpravy. Slouží k tomu plugin TypoJTB, jehož tlačítková lišta vypadá následovně:
Možnosti TypoJTB
Možnosti tohoto pluginu jsou ohromující, jak vyplývá hned z prvního otevřeného okna.
Hotový výsledek může vypadat např. takto - na věci se ovšem dále pracuje.
Výsledný
dokument
Pokračování: OpenOffice.orgv akademické praxi 2
