V době, kdy vláda Velké Británie plánuje zavést Open Document Format jako standard pro dokumenty ve veřejné správě
a kdy se o ODF živě debatuje i na půdě orgánů Evropské unie, je zajímavé se podívat, jak jsou na tom
s ODF české orgány veřejné správy. A nejlépe bude začít na centrální úrovni.
O formátu ODF
Co je ODF, standardizace v ISO/IEC
Samotný Open Document Format (OpenDocument, ODF) je obecný formát pro kancelářské dokumenty. Je založen především na formátu XML, soubory příslušející k jednomu dokumentu (kde kromě souboru se strukturou dokumentu a jeho obsahem mohou být i další soubory, například obrázky vložené do dokumentu) se ukládají společně do archivu ve formátu ZIP. Smyslem existence ODF je možnost pracovat s dokumenty prostřednictvím otevřeného, snadno použitelného a dobře zdokumentovaného formátu, jehož použití nebude omezeno technickými ani právními bariérami.
ODF vznikl jako výsledek práce neziskového sdružení OASIS, které má za svůj účel právě vývoj otevřených datových formátů. Vzniklo v roce 1993 (původně pod názvem SGML Open) a má nyní více než 600 členů z 65 zemí. Mezi jeho členy je i mnoho velkých hráčů na IT trhu, včetně firem IBM, Microsoft, Oracle, VMware nebo Cisco, dále představitelé akademické sféry (MIT, Technische Universität Dortmund, Glasgow Caledonian University, ...), veřejné správy řady zemí (USA, Nový Zéland, Ghana, Uruguay) atd.
První verze ODF (1.0) byla vydána 1. května 2005, tato verze byla v roce 2006 schválena jako mezinárodní standard ISO/IEC 26300:2006. Pozdější verze 1.1 z února 2007 neměla být původně standardizována v rámci ISO (protože šlo jen o drobnou aktualizaci a pracovalo se již na verzi 1.2), nakonec se však stala standardem jako ISO/IEC 26300:2006/Amd 1:2012. Nejnovější verzí je právě zmíněná 1.2 z roku 2011, zatím nebyla standardizována v rámci ISO. Připravovaná verze 1.3 je ve fázi pracovního draftu.
Kancelářské balíky Apache OpenOffice a LibreOffice nyní používají jako svůj výchozí formát ODF verze 1.2, jsou ale schopny pracovat i se staršími verzemi formátu.
Doporučení Ministerstva informatiky ČR
Zhruba po dobu jednoho volebního období u nás existovalo nově zřízené Ministerstvo informatiky České republiky, než se stalo součástí ministerstva vnitra. Toto ministerstvo (jakkoli lze diskutovat o skutečném důvodu jeho vzniku) se poměrně intenzivně věnovalo informatice ve veřejné správě a jedním z výsledků jeho činnosti bylo i doporučení ohledně datových formátů pro zveřejňování informací v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Zákon totiž zavedl povinnost „v případě zveřejňování informace v elektronické podobě zveřejnit tuto informaci i ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno“. Tuto povinnost si orgány veřejné správy vykládaly a stále vykládají po svém, zmíněné doporučení jim mělo dát vodítko, jak postupovat.
Pro kancelářské dokumenty doporučilo MIČR používat právě ODF. Pro webové dokumenty byly doporučenými formáty HTML a XHTML, pro čistě textové dokumenty holý text a pro dokumenty bez potřeby úprav PDF a PDF/A-1. Doporučení se netýkalo příjmu dokumentů orgány veřejné správy zvenčí, nicméně lze k této oblasti přistupovat analogicky – tedy zejména aby nebyl nikdo diskriminován tím, že bude nucen používat pouze formáty, jejichž specifikace není k dispozici nebo je jejich použití nějak omezováno.
Nemusí to samozřejmě znamenat, že by veřejná správa nutně musela přijímat ODF, protože zmíněný požadavek lze splnit i jinak – přijímáním jiných formátů, například (X)HTML nebo holého textu. Nyní se ale zaměřme pouze na to, jak jsou na tom orgány veřejné správy, pokud jde o přijímání ODF, který je mimochodem formátem doporučeným pro tyto účely Evropskou komisí.
Open Document Format ve vládě a na ministerstvech
Následující přehled bude založen pouze na tom, jaké formáty přijímá elektronická podatelna toho kterého úřadu a jeho datové schránky. Ty jsou totiž centrálními vstupními body a lze přes ně poslat libovolné podání. Příjem jinými cestami je – vyloučíme-li speciální případy (například Daňový portál) – už v podstatě nadstandard.
Úřad vlády
Elektronická podatelna Úřadu vlády ČR přijímá dokumenty ve
formátu ODF. Totéž se pravděpodobně týká i doručování přes datovou schránku, i když to není výslovně
uvedeno.
Úřad vlády ČR (foto elreymomo, CC-BY)
Ministerstvo vnitra
MVČR dokumenty v ODF nepřijímá. Jde přitom paradoxně o nástupnický orgán ministerstva informatiky, takže by se dal předpokládat opak.
Ministerstvo financí
U tohoto ministerstva je to trochu složitější. Pro obecnou komunikaci má úřad elektronickou podatelnu, která podporuje příjem široké škály formátů, mezi nimiž je i ODF. Jiná věc je komunikace v daňových záležitostech, kde ale podání neputují na ministerstvo, nýbrž na jednotlivé podřízené orgány (zejména finanční úřady). Tam se využívá již zmíněný Daňový portál, kde se komunikuje výhradně pomocí dokumentů XML, jejichž formát je definován ministerstvem.
Ministerstvo zahraničních věcí
Na tomto ministerstvu ODF nepřijímají a škála přijímaných formátů je velmi malá.
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo spravedlnosti přijímá pouze dokumenty ve formátech Microsoft Word a RTF (tedy nikoli ODF ani nic dalšího).
Ministerstvo dopravy
Ani na tomto ministerstvu s ODF neuspějete.
Ministerstvo zdravotnictví
Na ministerstvu zdravotnictví uplatňují zajímavý přístup. Zatímco v případě podání přes elektronickou podatelnu (ať už e-mailem nebo na datovém nosiči) je podporováno jen několik formátů a ODF mezi nimi není, prostřednictvím datové schránky jsou možnosti výrazně větší – podporovaných formátů je několikanásobně více a patří mezi ně i ODF.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Na MMR s formátem ODF neuspějete, škála těch podporovaných není příliš široká.
Ministerstvo kultury
Také toto ministerstvo je na tom velmi podobně, ODF se zde nepřijímá.
Ministerstvo obrany
Na „obranu“ s ODF nechoďte. Co je ale zajímavé, nepřijímají se zde ani dokumenty Microsoft Office, které se jinak v české státní správě hojně používají a všechna ostatní ministerstva je přijímají.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na MPO jsou informace o přijímaných formátech poměrně obtížně k nalezení. Nicméně jich je poměrně dost, včetně ODF.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (foto
Gampe, public domain)
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Toto ministerstvo nepřijímá ODF a doporučuje pro podání používat formát RTF.
Ministerstvo zemědělství
Tady naopak s ODF uspějete, podobně jako s řadou dalších formátů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
V seznamu formátů přijímaných MŠMT sice ODF přímo nenajdete, nicméně je možné, že s ním uspějete. Ministerstvo totiž přijímá i „další běžně používané formáty“.
Ministerstvo životního prostředí
Na ministerstvu životního prostředí formát ODF nepřijímají.
Shrnutí a další poznatky
Z celkem patnácti centrálních úřadů (vlády a čtrnáct ministerstev; ministrů je ve vládě víc, ale někteří svá ministerstva nemají a působí v rámci Úřadu vlády ČR) lze formát ODF „uplatnit“ u pěti, tedy u rovné třetiny. Co se týká podpory jiných formátů, běžná je podpora starého binárního formátu Microsoft Word (kromě MO, kde podporován není) a formátů HTML a PDF.
Zajímavé je, že téměř nikde nedeklarují podporu formátu OOXML – i když lze předpokládat, že by tento formát většinou „prošel“ díky hojnému rozšíření Microsoft Office (v dostatečně nových verzích) ve veřejné správě. Otázkou je, jak by dopadl pokus o poslání OOXML ve standardizované podobě (ISO/IEC 29500), která je plně podporována až v MSO 2013.
Dalším poznatkem je, že dohledat na webech ministerstev informace o podporovaných formátech může být někdy činnost až detektivní. Každý úřad má příslušnou stránku označenou jinak, a i když najdete adresu elektronické podatelny, informace o formátech tam často nejsou, a není tam ani odkaz na stránku s nimi (přestože tam taková stránka ve všech případech je).
Samozřejmě, že se skutečnost může od deklarovaných informací lišit, a to oběma směry. Dokument v nepodporovaném formátu může být úspěšně přijat, ovšem ani uvedení podpory formátu nemusí zaručovat jeho přijetí (sice by se ho dalo domoci právní cestou, ale to je přinejmenším „na dlouhé lokte“). Pravděpodobně je ale situace spíše lepší, přinejmenším z hlediska technických možností, než odpovídá deklaracím.
Příště se podíváme na to, jak si v tomto ohledu stojí úřady krajů včetně hlavního města Prahy. Některé kraje mívaly z hlediska podpory ODF dobrou pověst – tak se ukáže, jaká je v tomto ohledu nyní situace.
