OpenOffice.cz - web věnovaný kancelářským balíkům OpenOffice.org

Krátká cesta historií

V dobách, kdy se počítače začaly stávat běžnou součástí kancelářské práce, vznikla samozřejmě poptávka po takových programech, které by dokázaly zjednodušit zejména rutinní kancelářské činnosti – psaní textů, výpočty, přípravu prezentací a tak podobně. Přestože hlavně zpočátku vznikaly samostatné programy pro tu kterou činnost, brzy se vývoj zaměřil na celé balíky těchto programů. Výhodou balíků je především těsné propojení jednotlivých programů (jak z hlediska uživatelského, tak vývojářského) umožňující pohodlnější a efektivnější práci. Složení balíků se samozřejmě může lišit, ale prakticky nikdy nechybí textový procesor, tabulkový procesor a nástroj k tvorbě prezentací.

Skutečným přelomem byl nástup grafických uživatelských rozhraní (která vznikla již v hloubi 70. let 20. století, nicméně do běžného použití se dostala až v letech osmdesátých). Již poměrně početná skupina kancelářských balíků se ještě více rozšířila a uživatel tak získal výběr z celé škály různých řešení. Postupně ale mnohá jména úplně nebo téměř úplně vymizela (kdo si ještě dnes vzpomene na programy jako Ami Pro, 1-2-3 nebo WordPerfect?), přestože u některých stále probíhá aktivní vývoj a mají své příznivce. Poměrně drtivou převahu získal balík Microsoft Office.

Na přelomu tisíciletí však došlo k otevření většiny zdrojových kódů balíku StarOffice, který patřil právě do skupiny balíků upadajících v zapomnění. Vznikl tak nový balík OpenOffice.org, hned od počátku nabídl kromě jiného otevřenost implementace a od verze 2.0 také otevřený formát Open Document Format, jenž byl následně mezinárodně standardizován jako norma ISO/IEC.

Balík OpenOffice.org ale po akvizici firmy Sun Microsystems společností Oracle dostal velkou ránu – významná část vývojářů byla nespokojena s přístupem Oracle jak k tomuto balíku, tak k open-source softwaru obecně. Proto tito vývojáři odešli a založili zcela nový projekt LibreOffice (pod hlavičkou nové organizace The Document Foundation), odvozený od OpenOffice.org. Přesněji řečeno částečně nepřímo odvozený, protože již v roce 2003 byl vytvořen odvozený balík Go-oo, který se později stal podstatnou částí LibreOffice.

LibreOffice Writer 4.1

Zatímco u LibreOffice vývoj běžel rychle kupředu, balík OpenOffice.org se „potácel“ v bezradnosti lidí, kteří o jeho osudu rozhodovali. Poslední rozhodnutí učiněné ve firmě Oracle se však nakonec ukázalo jako správné: vývoj byl předán pod křídla Apache Software Foundation. Balík prošel tzv. inkubátorem (projektová sekce ASF určená pro projekty, kterým je třeba pomoci v rozjezdu) a získal si přízeň řady vývojářů, kteří neváhali přiložit ruku k dílu. Balík je nyní vydáván pod názvem Apache OpenOffice.

V současné době tu tedy máme – podobně jako v případě předchozího srovnání – stále tři kancelářské balíky, které lze považovat za silné a uživatelsky hojně používané. V případě Microsoft Office je tu verze 2013, LibreOffice je ve verzi 4.1 a Apache OpenOffice 4.0.

Srovnání a testovací platforma

Srovnání balíků (ve výše uvedených verzí) bude zaměřeno na jejich běžné použití pro kancelářskou práci, tedy žádné specifické nebo neobvyklé situace. Testovací platformou bude operační systém Microsoft Windows 7 Professional (64bitová verze), což je v současné době nejrozšířenější systém ve firmách.

Poznámka: Kancelářské balíky mohou být v textu dále označovány jako LO (LibreOffice), AOO (Apache OpenOffice) a MSO (Microsoft Office).

Apache OpenOffice Writer 4.0

Obecné vlastnosti

Licence, instalace, operační systémy

Čeština a další jazyky

Paměťová náročnost

Datové formáty

Další vlastnosti a funkce

Poznámky

1. Část kódu je i pod jinými (obecně permisivnějšími) svobodnými licencemi. Vzhledem k charakteru licence LGPL mohou existovat modifikace balíků obsahující i proprietární kód. ^zpět

2. Balík je poskytován pod různými licencemi – krabicové, OEM, multilicence, licenční program SELECT pro školství atd. ^zpět

3. Některé firmy poskytují placené modifikované balíky (kde je předmětem platby licence k přidanému proprietárnímu SW, případně doplňkové služby). ^zpět

4. Cena se odvíjí od varianty balíku (různé programy v sadě), druhu licence a uživatele. Lze pořídit jednorázovou licenci pro konkrétní verzi, nebo platit předplatné, které umožňuje používat vždy nejnovější verzi. ^zpět

5. Rozšiřování na médiích není omezeno. Některé obchody nabízejí CD/DVD s verzí pro Windows, instalační CD/DVD systému GNU/Linux běžně obsahují instalační balíčky LO nebo AOO. ^zpět

6. Krabicové verze, lze také objednat samostatně (za poplatek). ^zpět

7. Multijazyčná verze (včetně češtiny), neobsahuje nápovědu v češtině (dalších 9 MB). ^zpět

8. Český instalátor včetně nápovědy. ^zpět

9. Jednotlivé jazykové verze jsou poskytovány (a licencovány) samostatně. Je ale možnost získat a nainstalovat další jazyky. ^zpět

10. Z licenčních důvodů (slovníky pro kontrolu pravopisu a gramatiky a pro dělení slov jsou pod GPL, slovník synonym má proprietární licenci) nemohou být slovníky distribuovány jako integrální součást balíku. ^zpět

11. Paměťová náročnost je měřena jako velikost „pracovní sady“ (working set) bezprostředně po spuštění, resp. po otevření náhodně zvolených dokumentů uvedených typů. ^zpět

12. Na rozdíl od LO a AOO se jednotlivé aplikace spouští samostatně, proto jsou paměťové požadavky uvedeny jednotlivě (nelze je aritmeticky sčítat). ^zpět

13. Je myšlena možnost přímo otevřít z jedné aplikace balíku dokument jiné aplikace (např. z LibreOffice Writer tabulkový dokument nebo z Microsoft Excel prezentaci). ^zpět

14. Podpora výstupu do PDF je ve všech balících v zásadě kompletní. LO a AOO mají rozsáhlejší možnosti konfigurace výstupu. ^zpět

15. Není jasné, o kterou verzi formátu PDF/A-1 se jedná (zda 1a, či 1b). ^zpět

16. Balíky LO a AOO podporují ODF 1.2 ve standardizované i rozšířené verzi, ale i starší verze 1.0 a 1.1. ^zpět

17. Jsou myšleny binární formáty Microsoft Word, Excel atd., používané v Microsoft Office verzí 1997–2003 (.doc, .xls, .ppt atd.). ^zpět

18. Jsou uvedeny pouze možnosti výchozí instalace (bez přidání doplňků). ^zpět

19. Lze si přímo vybrat z předdefinovaných blogů (např. WordPress nebo Blogger) či použít jiný, pokud podporuje formát MetaWebLog. ^zpět

20. API pro makrojazyky LO a AOO je prakticky 100% kompatibilní. Kromě uvedených jazyků lze použít také Javu, případně i (externě) další jazyky. Makra ve Visual Basicu lze spouštět jen ve velmi omezené míře. ^zpět

21. Klasickým uživatelským rozhraním se myslí to obecně známé, založené na nabídkách (menu) a nástrojových lištách. ^zpět

22. Postranní panel má specifickou podobu převzatou z balíku IBM Lotus Symphony. ^zpět

23. Všechny balíky nabízí, v případě pokusu otevřít uzamčený dokument, možnost otevřít ho jen ke čtení či vytvořit kopii. MSO umožňuje sledovat zámek a oznámit odemčení. ^zpět

24. Doplňkové moduly LO a AOO jsou vzájemně prakticky 100% kompatibilní. ^zpět

Microsoft Word 2013

Co se změnilo?